Rozhovor s odcházejícím brankářem Michalem Ondráčkem

Zimní přestávka 2018/19 přináší další změnu v týmu mužů, a to na postu brankářské jedničky. Michal Ondráček po pěti a půl letech převléká dres a vrací se do FC Nový Hradec Králové. Vyzpovídali jsme ho pro klubový web.

Jak těžké je provést změnu ve svém fotbalovém životě?
Rozhodně jsem si to pořádně promyslel, než jsem k tomu dospěl. Není to ani tak o tom, že chci měnit fotbalový život, ale hodně se změnil můj osobní život. V práci teď hodně dojíždím a dojíždět ještě za fotbalem je pro mě hodně náročné. Během pěti let, co jsem byl v Jaroměři, se mi narodila Maruška, mám firmu s prodejem brankářských rukavic a ještě jsem změnil několik pozic v bance, kde pracuju. Tohle všechno dohromady se nedá stíhat na takové úrovni, na jaké bych chtěl. Musím někde slevit a bohužel to je právě fotbal, který je pro mne stále jen koníček.


 Michal Ondráček (* 17.2.86)

Do Jaroměře přišel z Nového Hradce Králové. Předtím prošel řadou klubů (FK Pardubice, FK Jablonec, Moravany, Holice...).

Od podzimu 2013 v dresu FK Jaroměř odehrál 149 mistrovských zápasů, vychytal 24 nul a 3 góly vstřelil soupeřům, z toho nejslavnější z rozehrávky z vlastní poloviny hřiště.

V Jaroměři za sebou zanecháváš úspěšnou stopu. Mimo jiné jsi byl vídán na vrcholu žebříčku brankářů s největším počtem zápasů s nulou.
Já na statistiky vůbec nekoukám. Vím, že jsem tu dlouho a když se ty ostatní čáry měněj, nejde tu fotbalovou držet, aniž by se nějak nepohnula. Je to třeba i ten důvod, že nedokážu dávat tréninkům to co bych chtěl, a pak to cítím i na hřišti. I když čísla tomu nenasvědčujou, můj vnitřní pocit takový není.

Vzpomínáš si na svůj první zápas? Naskočil jsi vlastně v půlce podzimu 2013 za odcházejícího Jaroslava Klofandu.
My jsme měli na Novém Hradci takovou situaci, že jsme se střídali s jiným gólmanem. Přišla mi nabídka z Jaroměře, že vlastně můžu bejt o soutěž výš jen s jiným kolegou, tak jsem to využil. V té době byl fotbal pro mne velká ambice, takže jsem to neodmítl a jsem rád. První zápas jsme slavili výhru v Bělohradě a tím začala celkem dlouhá série výher.

Jaroměřským divákům budeš určitě chybět, často jsi je přiváděl na pokraj infarktu při svých oblíbených výletech daleko před bránu.
Já sebe vnímám jako brankáře, který radši volí jistotu, ačkoliv to tak nemusí vypadat. Samozřejmě se občas něco nepovede, ale to je proto, že jsem chtěl udělat třeba víc. I trenér to po mně vyžadoval. Říkal mi, že mu nevadí, když něco zkazím, ale že chce vidět něco navíc, ale to bez většího rizika dělat nejde.

Ani jedna ostrá Michalova fotografie z jaroměřské brány se pravděpodobně nezachovala. Tak byl mrštný. Všimněte si zdvojení míče v síti a v rukavicích. Jako legendární Neo z Matrixu dokázal v jednom okamžiku míč chytit a současně s ním dostat gól. Foto: Václav Mlejnek

Co bys popřál Jaroměři do budoucna?
Jaroměři přeju jen to nejlepší. Neodcházím rozhodně ve zlém. Děkuju Jaroměři, že mě tady chtěla po takovou dobu (úsměv) a přeju jí, ať se dostane do divize, protože tam ten klub patří. Myslím si, že za pár let tam úplně v klidu můžou být stabilním členem. Svému nástupci na postu brankáře bych přál, aby hráče dokázal ukočírovat a nenechal si do toho moc kecat. Díky Milošovi a celému týmu za důvěru, Lebeďákovi za to, jak to v Jaráku šlapalo a tobě Vašku za skvělý web a články.


Brankářská paráda Michala Ondráčka v barvách FK Jaroměř:



Monday the 20th.
Template © socoolapps | free drupal themes - All rights reserved.