Klubový medailon: Martin Čenovský

Záložník A týmu Martin Čenovský slaví 28. října 2015 své 23. narozeniny. Několik jeho spoluhráčů při té příležitosti vyzpovídal Jan Ruprich.

Martin Škoda, útočník:

No Čenda je proti mně mladík, ale kamarád, kterého mám rád. Cením si, že je v Jaroměři zpět ze Dvora. Je to šikovný fotbalista, na jeho mladý věk dost zkušený.

Na něm a dalších mlaďákách to bude brzo stát, takže si myslím, že se v Jaroměři bude hrát kvalitní fotbal. Jako člověk je skromný, pracovitý, v kabině velká sranda a to se raději nezmiňuji o tom, když jsme na pivku.

A že má narozeniny vítám, aspoň přibude zase něco v lednici. Tímto mu přeju všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví a fotbalového i osobního štěstí.

Adam Horák, obránce:

Čendu jsem poznal v roce 2006, když jsem začal hrát za mladší žáky v Jaroměři, on hrál za starší. Hrál velmi dobře a po sezoně přestoupil do Dvora Králové.

Martin Čenovský (* 28.10.92) Na fotbalovou cestu se vydal v roce 2000 ve Slavoji Josefov, ale žákovská léta prožil v Jiskře Jaroměř. Od roku 2009 nejprve hostoval, a o rok později i přestoupil do klubu TJ Dvůr Králové nad Labem. Opačným směrem, zpět do Jaroměře, se vydal v roce 2013. Za tým A od svého návratu nastřílel 6 branek v 65 zápasech, což reprezentuje 5009 minut.

Poprvé jsem si s ním zahrál až za jaroměřské Áčko. Je to velmi technický hráč a dobře se mi s ním hraje. Hlavně je s ním sranda v kabině.

Vilém Ruprich, záložník:

Čendu znám už od žáků, kde jsme spolu hráli. Poté jsme se sešli ve Dvoře Králové. Tam už to bylo v dorostu a teď jsme se sešli tam, kde jsme začínali, a to v Jaroměři.

K Čendovi mám asi nejblíž ze všech hráčů, protože se známe od mala, a dokonce jsme i kolegové v práci. S Martinem je vždy sranda, ale také říká věci na rovinu a můžu mu věřit.

Je to skvělý fotbalista, který se pyšní výbornou technikou a dnes je to asi ten nejlepší hlavičkář z týmu (což dříve nebyl). Přeji mu hodně zdraví, štěstí, ve fotbale i v životě.

Martin Kilevník, záložník:

Jak jsme se poznali se už nepamatuji, jsem hodně starej, ale nejspíš ve Dvoře, hrál tam. ;-) Co mu jde ze všeho nejvic asi vědět nebudu, zase tolik času spolu netrávíme, ale co mu vyloženě nejde, jsou karty cestou na venkovní zápasy. Raději se s ním dělím, když se dostane do finále, aby mu zbylo na nějaké pivko cestou zpět.

Hlášek má tenhle kluk tolik, že by oblbnul každou krásnou holku z Karsitu, tak bacha na něj kočky ;-) Hláška, kterou mě vždycky rozesměje je ta, do které zahrne na všechny způsoby svou mámu (ti zainteresovaní už budou vědět) a pohled na něj. Moc fajn kluk, skromnej, ale bez baby. Až na některou narazí, určite se i rozestřílí jako střelec, protože je další ze stavebních kamenů trenéra. Jeho velké plus je asi to, že má rád balón a je na něm silnej.

O mínusech se mluví vždy více, ale já jich tolik nevidím. Možná větší tah do brány a méně dotyku s balónem a trochu větší fyzická kondice, je totiž rychlostní typ.

Jan Holub, kapitán:

Výborný kamarád, který nezkazí žádnou srandu! Hráli jsme spolu už ve Dvoře. Jsme rádi, že se vrátil zpět do Jaroměře. Do budoucna to bude určitě tahoun týmu! Přeji mu hodně štěstí 'vehře - všude ;-) ' a hlavně zdraví!

Tajemství Martinovy výkonnosti spočívá v umění relaxovat. Foto: Václav Mlejnek

To nejlepší od Martina Škody ve videovýběru Honzy Rupricha: