Hodnocení mladší přípravky - podzim 2021

Mladší přípravku vedou Lukáš Červenka a Matyáš Čekal. V dalším ze série rozhovorů jsme položili pár otázek prvně jmenovanému Lukáši Červenkovi.

Lukáši, jaké je Tvé hodnocení podzimní části soutěže...
   Z hlediska výsledků to nebyl úplně nejpovedenější podzim. Spousta kluků k nám přišla z minipřípravky a v dorazovém ročníku (nejstarší ročník v dané věkové kategorii - pozn. red.) jsme měli dost hráčů, kteří začali s fotbalem až během tohoto léta. Rok trénování nebo dělání jakékoliv sportu v této kategorii je neuvěřitelně znát a nám ten rok chybí. Přesto si kluci zaslouží velkou pochvalu. Ve spoustě zápasů bojovali nad svoje dosavadní maximální schopnosti a i to prostě někdy nestačilo. Ale věřím, že na jaře budeme daleko lepším týmem, jelikož chuť se zlepšovat nám určitě nechybí.

Na které činnosti se zaměřuješ během tréninků nejvíce? Jak funguje Tvá spolupráce s Matyášem Čekalem?
   Jelikož to jsou opravdu ještě malé děti, tak se především zaměřujeme na jejich všeobecnou pohybovou průpravu. Ta je v současné době možná důležitější než samostatné fotbalové dovednosti. Je vidět, že dětem chybí základy. Pro některé je problém samostatný běh vpřed. A teď ještě k tomu mají vést míč, vnímat další podněty jako spoluhráče nebo protihráče a prostor kolem sebe. Ale řekl bych, že se nám postupně daří zlepšovat. A se spoluprací s Matyášem jsem zatím spokojený. Nějaké rozdělení na trenéra a asistenta není úplně na místě, protože s trenérskými zkušenostmi jsme na tom dost podobně.

Co čeká Tvé hráče v zimní přípravě a pauze?
   Spousta práce. Hlavním tématem by stále měl být fotbal, ale budeme se chtít zaměřit jak na gymnastickou, tak i na atletickou přípravu. Samozřejmostí je řada halových turnajů.

Prošel jsi výchovným procesem v FC Hradec Králové a zažil spoustu těžkých zápasů proti nejlepším týmům v republice. Na jaký zápas a v jaké kategorii vzpomínáš nejméně a naopak?
   Těch zápasů je víc, na které rád vzpomínám. Zřejmě nejvíc si ale pamatuju zápas na Slovácku za devatenáctku. Taková reklama na fotbal. Poměrně brzo jsme šli do vedení a ještě jsme měli další šance. Bohužel asi ve 46. minutě jsme dostali branku. Druhý poločas už byla válka. Jednou za mnou zazvonilo břevno, pak přišla penalta proti nám. Nejdříve se mi jí povedlo chytit, jenže rozhodčí jí nechal opakovat. Druhou jsem měl taky na ruce, ale bohužel jsem ji nedokázal dostat ven. To byla 80. minuta a my jsme to nezabalili a v 96. minutě jsme srovnali a pak vyhráli na penalty. Určitě rád vzpomínám i na výhru na Strahově proti Spartě, nebo zápas proti Hertě Berlín v Německu.

Jaké to vlastně bylo trénovat a hrát v tomto klubu? Bylo vše na profi úrovni?
   V Hradci bylo všechno skvělý. Narazil jsem na tým, kde byli opravdu dobří hráči a zároveň i pohodoví kluci, kteří mě velmi brzo přijali do kabiny a já jsem si to maximálně užíval. Trenéři i všichni ostatní se o nás starali maximálně profesionálně. Jsou to krásné vzpomínky.

Jsi zároveň brankářem ,,A“ týmu, dále pak vedeš brankařské tréninky mladých brankářů v FKJ a k tomu studuješ. Jak to vše stíháš?
   Zatím to nějak zvládám. Škola je určitě pro mě momentálně přednější. Naštěstí mám vcelku dobrý rozvrh, takže můžu stíhat i fotbal a ještě k tomu trénovat děti nebo své mladší brankářské kolegy.

Jaké máš Ty osobně trenérské ambice, resp. čeho bys chtěl v trénování dosáhnout?
   Nejbližším cílem je získat cenné zkušenosti a zvýšit svoji trenérskou licenci a celkově se zlepšit. A vzdálenějším cílem je určitě trénování velkých forem, a to především dorosteneckých, a pak třeba v budoucnu i dospělou kategorii. Na jaké úrovni, to už asi nechám osudu.