Novinky
Rozhovor s kapitánem U17 Lubošem Hemelíkem
K uplynulé sezóně mladšího dorostu se vrací kapitán Luboš Hemelík
Jako kapitán jsi dovedl tým k titulu v krajském přeboru. Jak rychle vám v kabině plně došlo, co se vám povedlo dokázat?
Po závěrečném hvizdu jsme měli hroznou radost. Všichni jsme běželi na hřiště a začali slavit. Asi nám to hned úplně nedošlo, ale když jsme pak přišli do kabiny, tak jsme si uvědomili, že jsme fakt vyhráli celou soutěž. Byl to super pocit.
Na podzim jsi kapitánskou pásku nenosil, dostal jsi ji až během jara , po nešťastné prohře na Slavii HK, kde trenér udělal velké změny v týmu.
Jak se tenkrát tvoje nová role zrodila a jak těžké bylo vzít na sebe zodpovědnost v momentě, kdy byl tým dole?
Když mi trenér dal pásku, tak jsem byl překvapený, ale zároveň jsem si toho hodně vážil. Nebylo to zrovna jednoduché období, protože jsme měli za sebou nepovedený zápas. Snažil jsem se hlavně kluky podporovat a jít příkladem na hřišti i na tréninku.
Trenér Dušan Petráček ve svém dřívějším rozhovoru řekl, že hned v dalším zápase doma s Vysokou se lámal chleba, změnila se hierarchie a tým ukázal úplně jinou mentalitu.
Co se tehdy po Slavii dělo uvnitř lavičky a v šatně?
Po tom zápase jsme si spolu sedli a řekli jsme si, že takhle už to dál nejde. Každý si trochu sáhl do svědomí a od dalšího zápasu jsme začali hrát úplně jinak. Myslím, že nás ta prohra nakonec dost nakopla a víc stmelila jako tým.
Celkovou bilanci za ročník máte neskutečnou – jediná prohra a skóre 154:34. Jaký recept na vás trenér vlastně má, že z vás dokáže vyždímat takové výkony?
Trenér nás vždycky dobře připravil na každý zápas a věděli jsme, co máme hrát. Na tréninku po nás chtěl maximum a nikdy nám nic nedal zadarmo. Myslím, že právě díky tomu jsme se jako tým hodně zlepšili a měli tak dobré výsledky.
Váš trenér se netají tím, že na vás držel přísný metr: kdo polevil na tréninku, šel na lavičku a hrál méně. Jak tohle zdravé napětí v kabině fungovalo?
Musel jsi občas jako kapitán někoho srovnat, aby v tréninku neubral?
Všichni věděli, že když nebudou makat, tak si moc nezahrají. To nás nutilo dávat do tréninků všechno. Občas jsem někomu něco řekl, když jsem viděl, že to fláká, ale většinou jsme se navzájem hecovali sami.
Luboš Hemelík se svým dědou, který měl od počátku zásadní vliv na jeho volbu stát se fotbalistou. Foto a koláž: Václav Mlejnek
Trenér s úsměvem popsal vaši kabinu jako puberťáky v rozkvětu, plné hovězích nápadů, ale dodal, že když se šlo na hřiště, táhli jste za jeden provaz.
Jaká jste vlastně parta mimo trávník a kdo je v kabině největší bavič, který tlumí předzápasový stres?
Jsme fakt dobrá parta a mimo fotbal je s námi sranda. Pořád si z někoho děláme srandu nebo vymýšlíme nějaké blbosti. Díky tomu je v kabině dobrá atmosféra. Největších bavičů je tam víc, takže o zábavu není nouze.
Jáchym Bém vystřílel na jaře korunu střelce s 27 góly. Jak moc týmu pomohlo vědomí, že máte vepředu takového zabijáka? A kdo jsou pro tebe jako kapitána ti další důležití parťáci na hřišti, o které se můžeš opřít, když teče do bot?
Jáchym nám hodně pomohl, protože když měl šanci, tak ji většinou proměnil. Je super mít v týmu někoho, kdo umí dávat tolik gólů. Ale podle mě za tím stojí celý tým, protože bez ostatních by těch gólů taky tolik nedal. Spolehnout se můžu na všechny kluky, protože jsme drželi při sobě celou sezonu.
Trenér oznámil, že se nikam nerozutíkáváte a jako víceméně celý tým se posouváte do staršího dorostu U19, kde vás čekají těžší zápasy na hraně vašich možností.
Těšíte se v kabině na tuhle novou výzvu, nebo máte z toho skoku mezi starší kluky respekt?
Těšíme se na to, protože si chceme zkusit těžší soutěž a posunout se dál. Je jasné, že to bude náročnější než letos, ale myslím, že když budeme makat stejně jako doteď, tak můžeme být úspěšní i ve starším dorostu.
Na závěr: Jak vypadaly oslavy titulu z pohledu hráčů? Určitě to byla jízda.
Chtěl bys jako kapitán na konci téhle úspěšné kapitoly něco vzkázat fanouškům a rodičům, kteří vás celou sezonu hnali dopředu?
Oslavy byly super a moc jsme si je užili. Byla to odměna za celou sezonu, protože jsme tomu všichni dali hodně. Na závěr bych chtěl poděkovat všem fanouškům a hlavně rodičům, kteří nás celou sezonu podporovali a jezdili s námi na zápasy. Moc si toho vážíme a doufám, že nám budou fandit i dál.

































