Podzimní hodnocení starší přípravky 2021

Starší přípravku vedou trenéři Jiří Hiesl a Jiří Kučera (dále JH a JK). Vzhledem k tomu, že jsou oba trenéři a otcové dětí v tomto týmu zároveň, vyzpovídali jsme je současně.

Jaké je vaše hodnocení podzimní části soutěže?

   JK: Se třetím místem v KP jsem vzhledem k výsledkům a výkonnostním rozdílům obou ročníků spokojen.
   JH: Tým STP máme rozdělený výkonnostně, a tak i hodnocení musí být dvojí. V našem případě výkonnostně = ročníkově. Tým STP hrál podzim v Krajském přeboru (KP) ve skupině C.
   Ročník 2011 nám ukázal, že jako tým má kvalitu, která v rámci KP patří ke špičce. V odehraných dvaceti zápasech KP prohráli kluci pouze dvě utkání. Ve svých zápasech nastříleli 291 gólů a 79 obdrželi, toto je v průměru na zápas skóre 16,2:4,4. Ale právě o to víc je potřeba kvalitně a naplno trénovat, aby se kluci posouvali výkonnostně stále dál a jejich výkony nestagnovaly.
   Ročníku 2012 se v jeho první sezóně v STP moc nedařilo (faktorů proč to tak je, je vícero), klukům se nedá upřít snaha, ale bohužel zatím v rámci možného porovnání se soupeři v soutěži KP není v týmu dostatečná individuální, potažmo týmová kvalita. Byť se výsledky v průběhu podzimu lepšily, je před námi v zimě i na jaře hodně práce a posun kluků k lepším výsledkům je opravdu velká výzva.
   Vzhledem k tomu, že v KP hrají souběžně oba týmy a výsledky se sčítají, je konečné třetí místo maximem, jakého bylo možné dosáhnout a v podstatě jsme splnili předsezónní cíl. Dařila se nám i domluva se soupeři, kdy i jejich týmy byly taktéž rozděleny výkonnostně, a tak zápasy měly pro oba týmy (ročníky 2011 a r2012) smysl.

Na co kladete v tréninkovém procesu největší důraz?

   JK: Na fyzickou připravenost a práci s míčem. Snažíme se do procesu zařazovat i nácvik herních dovedností.
   JH: Stále procvičujeme základní práci s míčem, souboje 1x1 / 2x2, zakončení a rozšiřujeme tréninky o nácviky kombinace (toto spíš u ročníku 2011). Nově jsme pro letošní zimní přípravu (za přispění hlavně rodičů, jimž za to patří díky) začali spolupracovat s fitness trenérem Jiřím Součkem, kde kluci pod jeho vedením dvakrát týdně cvičí mobilitu, posílení a zpevnění těla, což by se mělo projevit ve stabilitě v osobních soubojích a celkovém zlepšení fyzické kondice.

Vaši synové hrají v týmu starší přípravky, kterou zároveň trénujete. Jak těžké je trénovat svého syna v tomto týmu?

   JK: Jsme spolu už od MINI přípravky a myslím si, že se už pomalu dostáváme do fáze, kdy by mu změna trenéra určitě prospěla. Já bych s ním chtěl pokračovat do MLŽ, ale již pouze v pozici asistenta.
   JH: Pro mě to je určitě velice těžké a věřím, že s přibývajícím věkem i pro Sébu. Osobně mám na něj daleko větší nároky než na ostatní hráče, jak co se týče předváděného výkonu, tak i v přístupu k tréninku a v tréninkové morálce obecně. To se samozřejmě do našeho vztahu promítá, protože občasné neshody z fotbalu si nakonec bohužel přenášíme někdy i domů.

Co je nejsilnější a nejslabší stránkou Davida a Sebastiana?

   JK: David patří mezi lídry týmu a je oporou ročníku 2011. Pomalu nastává čas ho posunout výš, než co mu v tuto chvíli může nabídnout FKJ. Ještě musí zapracovat na důrazu, který ale chybí celému týmu.
   JH: Obecně je to u Séby zapálení pro fotbal, byť má i jiné aktivity, jak sportovní, tak i mimosportovní. Fotbal a vše kolem něj je jeho prioritou číslo 1. Pokud se budeme bavit o fotbalových dovednostech, tak to bude zakončení (střela) a přechod 1x1. Slabou stránkou je určitě stabilita v osobních soubojích a pohyb v obranné situaci.

Nejde si nevšimnout, že jsou ve vašem týmu opravdu velké rozdíly ve výkonnosti mezi ročnícíky 2011 a 2012. Co myslíte, že je hlavním důvodem?

   JK: Těch důvodů je více a jen těžko jde bohužel pojmenovat ten hlavní.
   JH: Toto je poměrně těžká otázka, hlavní důvod nenajdeme, jak jsem psal výše v hodnocení podzimní části sezóny KP, je to vícero faktorů. Dle mě jsou to tyto faktory (v pořadí podle důležitosti):
      1. Počet rozdílových hráčů v ročníku
      2. Výpadek tréninků v covidovém období u ročníku 2012
      3. Přístupu kluků a rodičů k fotbalu (priorita fotbalu)
      4. Kvalita tréninků v minulosti
      5. Pozdní začátek některých kluků s fotbalem u ročníku 2012

Co by se dalo udělat pro to, aby se tyto rozdíly časem co nejvíce smazaly?

   JK: Nechat je hrát mistrovská utkání rozděleně po ročnících, ať si to bez pomoci 2011 uhrají sami. Tím neříkám, že je při trénincích nemícháme, ale i tam jsou 2012 minimálně na balónu a spoléhají na 2011. Snažíme se jim ale vždy hledat soupeře stejné výkonnosti, a nyní už podruhé změří síly v přátelském utkání s TJ Velichovky na ASVAJi.
   JH: Navážu na předchozí odpovědi. Základ je mít fotbal jako hlavní prioritu, a to musí mít jak kluci, tak ještě v této kategorii i rodiče. Pokud to tak není, nelze čekat zázraky. U těch, kteří tomu dají všechno, se ten rozdíl možná dohnat dá, ale cesta bude dlouhá a je jen jedna: trénovat, trénovat, trénovat. Ale musí to být naplno. Jako trenéři můžeme přispět přístupem k trénování, aby tréninky, které připravíme, měly kvalitu, byly zábavné, a aby se kluci na čas trávený na hřišti těšili. A tím podpořit jejich volbu, že fotbal bude pro ně priorita číslo 1.

Jaké máte trenérské ambice do budoucna?

   JK: Mé trénování bych chtěl ukončit u mladších žáků, a to s licencí C.
   JH: Moje trénování je spjato hlavně s kluky z ročníku 2011, a ti po konci jarní části sezóny přechází k mladším žákům. Tam se s nimi přesunu i já, ale už jen jako divák. Myslím si, že je to to nejlepší, co pro jejich další růst mohu udělat. Po šesti společných fotbalových letech potřebují kluci změnu, nový impuls. Trénování, zápasy a turnaje, to vše mě s kluky bavilo, ale je to časově náročné. Mám doma druhého mladšího syna a čas, který se mi uvolní tím, že jako trenér skončím, chci věnovat právě jemu, a třeba ho v budoucnu přivést k fotbalu. Pokud k tomu dojde, nevylučuji, že bych se k trénování v FKJ opět vrátil.