Předseda Čekal: Cílem je krajský přebor

Předseda fotbalového oddílu Tomáš Čekal v rozhovoru pro červnové číslo Fotbalu v kraji shrnul současný stav klubu a naznačil další plány: Naším hlavním cílem je hrát krajský přebor, kde se chceme stabilně pohybovat v horních patrech tabulky.

To, že Jaroměř spadla do I.A třídy, má své jasné a konkrétní důvody. Hodně často je zmiňovaný propad spojován s generační obměnou, což je ale pravda jen částečná. Klíčovým hráčem, který ukončil své angažmá v Jaroměři, byl Martin Kilevník, a to právě před sezonou 2018/19. Spolu s ním končil v Jaroměři i Martin Škoda. Oba hráči odcházeli po dohodě s klubem do nižších soutěží. Jejich přínos pro hru a góly Jaroměři citelně chyběly v KP na podzim 2019. Zdravotní problémy měl i Jan Holub, který do podzimních zápasů prakticky nezasáhl. I přes tyto tři naprosto zásadní absence získala Jaroměř za podzim 2019 solidních 18 bodů, což pro jaro mělo stačit. V zimní přestávce však odešla další trojice hráčů – Martin Knap do divizního Trutnova, Lukáš Muller do ambiciózního Nového Bydžova a dlouholetá opora mezi třemi tyčemi Michal Ondráček. Navíc v týmu už na jaře 2019 nepokračoval zmiňovaný Jan Holub.

Tomáš Čekal předseda klubu

Do týmu Jaroměře přišli sice noví hráči jako Daniel Votrubec či Aleš Roubal, na pozici gólmana pak Patrik Linhart. Právě Patrik se zranil hned ve druhém soutěžním zápase na jaře 2019, což bylo tím pověstným hřebíčkem do rakve. Zbytek soutěže pak odchytal dorostenec Jaroslav Tomášek, který udělal pro tým úplné maximum, ale dorostenecký a dospělý fotbal je jiný. Na jaře 2019 jaroměřské áčko na klíčových postech nemělo takovou kvalitu jako ostatní týmy a přišel, přes veškerou snahu, sestup do nižší soutěže.

Když jsme v roce 2015 postoupili do divize, byla na ni Jaroměř finančně připravená. Je velkou chybou spojovat pád z divize se stávajícím propadem. Fakta hovoří jasně. Po sestupu z divize neměla Jaroměř jednoduchý rok v krajském přeboru, ale nakonec ho zachránila. Další rok skončila na druhém místě, a až ročník poté přišel sestup.

Je dobře, že v týmu zůstávají takoví hráči jako Martin Čenovský, Martin Michálek a Adam Horák. Dlouholetý trenér mužů Miloš Exnar je zkušený matador, který má velký přehled o tom, co se děje v našem fotbalovém kraji. K loňským posilám patří Jirka Poděbradský. Jako bývalý ligový hráč má obrovský přehled na hřišti s velkým fyzickým fondem a jeho přítomnost je znát i v kabině. Před koronavirovou přestávkou jsme vyjednali příchod Jiřího Kořínka. Ten může týmu výrazně pomoci svými góly, které nám na podzim chyběly. Na druhou stranu tým může naopak Jirkovi pomoci s jeho fotbalovým restartem, protože jeho statistiky za poslední sezony neodpovídají jeho možnostem. Další posily jsou v hledáčku trenéra, ale to zatím necháme pod pokličkou.

V červnu tým mužů vstoupil do letního poháru. Tím, že mezi pohárem a vlastní soutěží bude pauza, tak bude velmi obtížné případně přenést vítěznou mentalitu do ostré mistrovské soutěže, která začne v polovině srpna. Na druhou stranu je právě návrat k vítězné mentalitě jedním z dílčích cílů pro jaroměřské áčko a pohár je vhodnou příležitostí, jak ji začít znovu v Jaroměři naplňovat. Primárním cílem je dohnat dvouměsíční herní manko a zabudovat do týmu další mladé hráče. Vzhledem k tomu, že veškeré zápasy v Agro CS Poháru mají díky vzdálenostem nádech derby, nebude chtít žádný tým prohrávat

Pokračujeme v práci s mládeží. Chceme ročně dostat aspoň dva dorostence do mužské kategorie z vlastních mládežnických družstev. Když jich bude víc, je jenom plus. Relativně lehký úkol, ale na druhou stranu neuvěřitelně těžký! Takže je jasné, jakou cestu u nás razíme. A jen blázen, nebo majetný, může přežít bez mládežnických kategorií. Bohužel tato cesta je nelehká, ale jediná možná.

Tomáš Čekal na Galavečeru krajského fotbalu 2019 převzal za jaroměřský klub Junior cenu v kategorii přípravek.

V mládežnických kategoriích jedeme takzvaně na krev, co se týká počtu hráčů. Největší problém nastává v kategorii velkého fotbalu. Důvodů, řekl bych, je víc. Určitě se jedná o přehlcenost organizovanosti, kde děti absolvují 4-5x týdně různé kroužky. Po sedmileté docházce ve chvíli, kdy se jim rozevírají křídla samostatnosti a zmírňuje se zájem rodičů, prostě svoji činnost ukončí. A určitý podíl má i rozvoj digitalizace – sociální sítě, elektronické hry, u počítače vyhrají zápas a ani se nezapotí. Musíme si také přiznat, že nabídka různých nových sportů a kroužků má hodně velkou pestrost. Jak je dostat zpět na hřiště? Kdyby někdo znal odpověď na tuto otázku, tak neřešíme úbytek. V podstatě se nejedná o zásadní chyby, ale určitým řešením by mohl být soubor střípků mozaiky začínající u kvality trenéra, jeho snahy se angažovat a vlastně na sebe lidi přitáhnout. Určitým měřítkem je i kvalita zázemí, kde si opět člověk vybírá, kam své dítko bude vodit. A bohužel vše začíná a končí na financování, investice do sportovišť a adekvátní odměny pro trenéry

Máme i hodně plánů na úpravu areálu, ale musíme postupně. Po opravě volá střecha malé tribuny, opláštění pokladny, rekonstrukce technického zázemí strojovny a garáže techniky, doplnit osvětlení na hřiště s umělou trávou, v neposlední řadě tribuny jako celého domu. Údržba areálu, který jako málokdo vlastníme, zabere spoustu času. V loňském roce byla dokončena vlastní studna a připojení závlahy na tréninkové hřiště. K větší úpravě tohoto hřiště jsme využili neplánované fotbalové přestávky, kde byly provedeny terénní úpravy, prořez stromů, opraveno stávající a nově vybudováno chybějící oplocení. Proběhla rekonstrukce WC a částečně i oprava bufetu. Zásadní změny, jako je oprava tribuny a případné rozšíření zázemí, vyžadují již investiční financování a tam vysloveně uvidíme, jakou podporu získáme.

Součástí jarních úprav je i probíhající výměna starých částí oplocení. Foto: Václav Mlejnek.